Jistě většina vysokoškoláků nechápe logiku dnešní doby, zejména, co se týče vedení papírových indexů, když jde vše stejně přes internet. To si takhle přijedete na začátku září zpět do vašeho školského života, který je ve své podstatě po několik let vaším dalším domovem, a jdete na zápis. Od studijních referentek zde dostanete vytisknutý seznam toho, co již máte za sebou spolu s tím, co máte tento rok naplánováno. Jakmile si vše úspěšně vypíšete, jdete zpět za sekretářkami, které vám to zkontrolují, a pokud je vše v pořádku, dostanete úřední potvrzení do indexu, že jste zapsáni, a je to!
Jenže, proč se tímto zdržujeme i v době, které říkáme, že je moderní, a která nám má šetřit čas? Dle mého názoru je to prostě o zvyku. Možná, že se změnou děkana či rektora určitých fakult a univerzit v naší krásné zemi dojde ke změně, která bude vzorem pro všechny ostatní. Na něco takového si ovšem budeme muset nějakou tu dobu počkat, a proto se pojďme společně podívat na výhody a nevýhody, které vedení indexů přináší
Výhody
Každý hned ví, z jaké fakulty jste, neboť si to přečte ve vašem indexu, a to se přeci hodí! A jakmile ví, kdo jste, tak se zkoušející milerád podívá i na to, jak si ve vašem studiu vedete, což sice být úplně výhodné nemusí, ale na druhou stranu pokud nejste úplný šprt nebo ten, kdo má školu na háku, jistě se vám bude snažit pomoci. V neposlední řadě na řadu přichází i myšlenka toho, že jakmile úspěšně dostudujete, máte index jako památku na vaše studijní léta, což je přeci fajn.
Nevýhody
Velmi velkým mínusem je neustálé kontrolování, zda je vše zapsáno, tak jak má. S tímto problémem se potýkají studenti, studijní referentky, sekretáři a dokonce i sami učitelé, profesoři a děkani. Vždyť ono prostě není jednoduché mít přehled o všech indexech, které se na škole vyskytují.
Závěrem bych tedy vám ráda sdělila svůj názor. Mě samotné indexy vlastně ani moc nevadí, spíše mi vadí to, že ho dám na nějakou z kateder své fakulty, jelikož potřebuji zápis, ale než se ke mně dostane zpět, tak je to vždy běh na dlouhou trať. Nezbývá tedy než doufat, že se něco změní!